PERNŠTEJN
Stručná charakteristika lokality
Lokalitou leží v údolí řeky Nedvědičky, zhruba 2 km z. od Nedvědice. Jedná se zbytek nevytěženého skarnového ložiska, které bylo otevřeno menším lomkem kruhovitého tvaru. Lom leží na pravé straně silnice z Nedvědice do Rožné, přibližně 100 metrů v lese nad posledním domkem v osadě Pernštejn. Dostaneme se k němu po lesní cestě ca 200 metrů za posledním domem. Po několika desítkách metrů odbočíme vpravo a přijdeme přímo do lomu.
Těleso skarnu je obklopeno biotitovými rulami a granát-biotitickými svory. Ve zdejším skarnu je vyčleněno několik subtypů. Na lokalitě lze sbírat především tmavozelený hedenbergit, který tvoří srůsty s nepravidelnými agregáty tmavočerveného granátu andraditového složení, černý, lištovitý hastingsit, zrnitý, masivní magnetit (místy drobné oktadry do 1 mm) a mesivní shluky krystalků červeného granátu almandin-andradit-grossularového složení.
Podobná mineralizace byla zastižena také nedalekým stěnovým lomem, ke kterému musíme odbočit z lesní cesty vlevo.
Zdejší těžba má značnou historii. Těžba železných rud na pernštejnsku je datována již do 16. století. V roce 1925 byla na lokalitě vyražena průzkumná štola, která byla později zasypaná. Lomem se však již těžil pouze silniční kámen.
Moje zkušenosti s lokalitou
Na lokalitě jsem sbíral několikrát. I přes značně zarostlý terén v obou lomech lze doposud některé zdejší minerály v zajímavých ukázkách sbírat. V malém kruhovitém lůmku (vpravo) jsem sbíral především pěkné, bohaté srůsty drobných krystalků rudě červeného granátu ve volných balvanech a dále zrnitý magnetit přímo ze stěny lomu. Na několika vzorcích jsem pozoroval také drobné oktaedry magnetitu do 1 mm. Ve větším lomu (vlevo) bylo možno sbírat především větší agregáty černého, lištovitého hastinsitu. Polohy shluků krystalovaného granátu jsem zde pozoroval také, nicméně materiál je značně rozvětraly a sype se doslova na granátový písek. Zajímavý materiál představovaly agregáty tvořené drobnými krystalky červeného granátu a černých šupinek biotitu. Místy lze sbírat i větší lupenité krystaly biotitu.
Současné možnosti sběru
Ve větším lomu (vlevo) lze sbírat větší, téměř monominerální srůsty lištového, černého hastingsitu. Ten jsem dobýval z volných, mechem porostlých balvanů pod lomovou stěnou. Dále je zde možné sbírat vetší kusy skarnu tvořené tmavozeleným hedenbergitem a tmavočerveným granátem - andraditem. V menším lůmku (vpravo) lze při troše štěstí nalézt téměř monominerální shluky drobných krystalků červeného almandinu (krystaly do 2 mm). Podobnou mineralizaci jsem sledoval i ve velkém lomu, nicméně zde je tento materiál silně zvětraly a sype se. Dále lze v menším lůmku přímo ve stěně dobývat polohy magnetitem silně obohaceného skarnu.
Nalezené minerály
almandin, andradit, biotit, hastingsit, hedenbergit, magnetit
Obrazová příloha
Situační mapka lokality
Slepenec granátu almandinu, 6 x 5 cm (sbírka J.S.)
Zrnitý magnetit, 6 x 6 x 5 cm (sbírka J.S.)
Hastingsit v pegmatitu, 10 x 9 cm (sbírka J.S.)
Dostupná a citovaná literatura
Novotný M. (1955): Skarnová ložiska od Pernštýna a Líšné. – Sbor. Ústř. Úst. Geol., od. Geol. I, 21, 395-434.